Stát tam obklopen
kopci a cítit se maličký vůči nim, být ozařován sluncem a mít
pocit, který se těžko popisuje - pocit opravdového sepětí s přírodou -
s horami, Sluncem, mraky..... radovat se z toho, že to Bůh stvořil
pro člověka, aby se tím opájel a měl povznášející pocit, kdy se
hrdlo svírá, nohy by chtěly utíkat - výš, výš.. až tam, kde výš to
nejde... být vysoko, tam, kde se hory stýkají s oblohou..... postát
v pohnutí a pak rychle dolů, ačkoli bys chtěl zůstat, ale to není
možné..
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.